Česká mincovna Cheb

Cheb je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři. První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska, pochází z roku 1061. Do konce druhé světové války byla převážná část obyvatelstva německá a Cheb byl důležitou součástí Sudet.

Mincovna Cheb byla založena okolo roku 1180 a dokonce 13. století zde jsou raženy široké polobrakteátové feniky napodobující jihoněmecké ražby. Po obsazení Chebska Přemyslem Otakarem II. roku 1226 byla ukončena ražba brakteátových feniků a je zahájena ražba dvoustranných peněz. V 80. letech 13.století se předpokládá další mincovní reforma, která přizpůsobila dosavadní dvoustranné peníze lehčím hallským denárům – haléřům. V roce 1300 byla chebská mincovna přenesena do Kutné Hory až Karel IV. v roce 1349 mincovnu opět povolil a přenesl do Chebu mincovnu norimberskou. Roku 1444 udělil Fridrich III. Chebu právo razit 1/7 pražského groše (peníze kruhové nebo se čtyřrázem). Od roku 1506 byly raženy tzv. nové chebské haléře (dvoustranné) dle norimberského vzoru. Líc tvoří ve čtverci půlka orlice s mřížkováním a rub gotické písmeno E. Poslední chebské ražby jsou datovány do období 1506 – 1520 jednalo se o jednostranné chebské haléře s městským znakem (0,25 – 0,30g) a dvoustranné chebské peníze (0,2 – 0,37 g) s letopočtem 1516 a gotickým písmenem E na rubu.